home price-tag envelop calendar search cross lock menu

Sexymamas - matky s leskem

Sexymamas logo

Tipy

Oblíbené knížky našich dětí

Tipy

Alice

Dlouho jsem tápala, jaké knížky má vlastně Bela nejraději. Vzhledem k jejímu věku (2 roky) u nás dlouho vedl Krtek či knížky, kde je možnost zmáčknout zvířátko a docílit tak nějakého zvuku. Nedávno jsem ale přišla na to, že začala mít ráda pohádky či říkanky jako takové… Prostě už se dostala k tomu, že miluje knížky, ve kterých může listovat a najde v nich nějaký příběh.

Vybrala jsem knížku od Jiřího Trnky a Františka Hrubína: Špalíček veršů a pohádek.

Tuto knížku si z dětství pamatuji i já :) Knížka je opravdu výborná v tom, že obsahuje jak krátká říkadla, tak pohádky a plno krásných obrázků. Beluš si v ní ráda listuje i sama a něco si brebentí.

Najdete zde klasiky jako O Smolíčkovi, O Červené Karkulce, O Sněhurce či O Popelce a jiné.

Co se týče říkadel, myslím, že jsou pro prcky velice inspirativní. Vidím, že se díky nim Bela i svým způsobem učí.

Další knížku snad nemusím ani moc představovat. Je to Povídání O Pejskovi a kočičce, kterou napsal a ilustroval Josef Čapek. Je to taková klasika, kde nenajdete žádné zlo. Bela se při čtení a prohlížení této knížky ničeho nebojí a k tomu má ráda všeobecně kočky a psy, takže co k tomu dodat.

Vím, že jsou to už zastaralé kousky, ale klasika je klasika a Bela si je vybrala vlastně sama ;)

 Alice

Iva

Dětských knih máme doma plný kufr, protože naše čtyřletá dcera už od 8 měsíců knížky miluje. Strávily jsme nad nimi spolu spoustu času jejich prohlížením a později i čtením. Teď už si v nich ráda „čte“ i sama. Syn u nich příliš nevydrží, ale co měli oba rádi, jsou malé leporela s jednoduchým příběhem a s hádankovým překvapením z edice Podívej se, kdo se schovává (Na dvorku, V moři, Ve sněhu, Na zahradě, V lese, V ZOO) s ilustracemi Davida Crossleyho. V každé ze čtyř knížek, které doma z této edice máme, objevuje nějaké zvířátko jiná zvířátka schovaná v jejich typických úkrytech (leporelo). Děti se podle těchto knížek naučí hezky poznávat zvířátka a jejich prostředí.

Další knížka, která baví oba moje darebáky je krásná velká barevná kniha s tvrdými deskami plná realistických obrázků zvířat a přírody vůbec – Objevujeme přírodu: Pole a louka, kterou ilustrovala Christine Henkel. Knížka je pouze obrázková, bez příběhu. Jediným textem jsou popisky jednotlivých zvířat a rostlin. Kniha je opravdu podrobná a najdete tam snad všechnu havěť a květenu, co se na kraji lesa, poli a louce skrývá. Děti si ji moc rády prohlížejí a hledají v ní oblíbená zvířátka.

Nemohu v tomto výčtu neuvést i dvě dětské příručky správného a slušného chování o prasátku Chrochtíkovi: Dávej pozor, Chrochtíku! a Buď slušný, Chrochtíku!, které naše Viktorka naprosto zbožňuje a zároveň z nich čerpá cenné informace do života z oblasti bezpečnosti a slušného chování. Popravdě se jimi ale řídí málokdy… ;) Tyto knížky s tvrdými deskami ilustrovala Vendula Hegerová a vydalo nakladatelství AXIÓMA.

Poslední knížka je moje srdcovka z dětství – kniha, kterou mi četla moje maminka, a doteď si z ní úryvky doslovně pamatuju. Tuto knížku si zamilovala i moje dcera (syn je na ni asi ještě příliš malý). Jsou to Houpací pohádky od Aloise Mikulky. Svazek obsahuje pohádky ze dvou Mikulkových sbírek: Aby se děti divily a O zvířátkách a divných lidech. Kniha je plná krátkých zábavných pohádek, které rozhodně nejsou klasické a obyčejné. Naopak – vtipné, nápadité a moudré příběhy vás zavedou do zvláštních světů, kde se fantazii meze nekladou. Strašně se mi líbí i ilustrace knížky, které přesně vystihují náladu příběhů. Pobaví děti i dospělé, to zaručuji.

 Iva

Lenka

Moje dcera (nyní 26 měsíců) si v leporelech, a později i knihách, listuje ráda už dlouho. Začínali jsme s knížkami malých formátů s jednoduchými ilustracemi a postupně se dopracovali až ke knihám s příběhem, které čteme teď před spaním. Od mala dávala přednost všemu na čtení, kde byla nějaká zvířátka, a tak kolem jednoho roku poznala a uměla dělat zvuky většiny domácích zvířat. Čím je starší, tím jí samozřejmě více zajímají složitější ilustrace a k nim příběhy.

Oblíbenou ilustrátorkou naší Karolínky je Vendula Hegerová. Její obrázky zkrátka miluje už od dětství, a tak její první klasické knížky jsou doprovázeny právě jejími ilustracemi a jsou to:

Šikovné básničky pro kluky a holčičky od autorky Romany Suché a Obrázkové říkanky od Hanky Jelínkové.

Šikovné básničky jsou sbírkou básniček o běžných, ale ne vždy oblíbených dětských činnostech (česání vlásků, čištění zubů, uklízení hraček, oblékání apod.). Mohou tak nám, rodičům, napomoci proměnit tyto běžné aktivity z trápení v zábavný rituál. Moje dcera je toho živým důkazem, protože například naše usínání už se neobejde bez povídání O pasáčkovi, u mytí rukou si sama pro sebe říká, že její ručičky jsou jako dvě rybičky atp. :)

Obrázkové říkanky je kniha dle autorů určena dětem od 3 do 8 let, ale Kája ji miluje už více než rok. Veselá knížka probouzí v dětech jazykový cit, slovní zásobu a hlavně přináší potěšení ze společného čtení. Děti vždy v každém verši doplní chybějící slovo do rýmu, a tak právě i ti nejmenší si mohou něco „přečíst“. Básničky jsou i vcelku vtipné, tak se u nich společně zasmějete. Dle autorů děti zapojují i centrum řeči, centrum vizuálního vnímání, vnímání rytmu i logické myšlení a dochází k propojení hemisfér a účinnému rozvoji intelektu. To vše absolutně nenásilnou a zábavnou formou.

Musím říct, že většinu básniček z obou knih už umíme obě zpaměti a často se v životě stane situace, kdy se dá použít právě některá z nich, což nás obě baví.

Dalším evergreenem u nás doma je velkoformátová obrázková kniha Na statku od Anne Suess. Je to velká kniha s tvrdými stránkami, takže si v ni dcera listuje už dlouho sama, aniž se musím bát, že jednotlivé stránky potrhá. Kniha je postavena pouze na ilustracích bez textu. Můžete si tak společně s dětmi vymýšlet vlastní a pokaždé jiné příběhy, nebo si v ní dítě dokáže pořád nacházet nové a nové ilustrace, kterých si předtím třeba nevšimlo. Karolínka s touto knihou dokáže strávit poměrně dlouhou dobu sama právě „studiem“ jednotlivých stránek, kde je nespočet věcí k vidění. Vždy mi pak nadšeně běhá ukazovat, co nového objevila.

Jelikož jsme začali kolem druhého roku číst pohádky před spaním, vybrala jsem v knihkupectví poměrně naslepo knihu Pohádky před spaním od Zuzany Pospíšilové s ilustracemi Edity Plickové. Líbila se mi délka pohádek  (cca na 1 stránku), fakt, že se jedná o mně neznámé pohádky a volba jednoduchých témat ze života. Většinou si dcera vyprosí pohádky hned dvě za sebou. Některé příběhy jsou nenásilně výchovné, což v mnohých životních situacích zapůsobí víc, než zdlouhavé vysvětlování. Stačí připomenout, co se stalo s holčičkou, co si nechtěla mýt ručičky a jde se bez odmlouvání do koupelny :)

Posledním, ale za to největším, hitem u nás doma se stala kniha darovaná na Vánoce a která od té doby musí být čtena téměř každý večer – Mláďátka na poli a v lese od Ingrid Pabst. Jedná se o tři příběhy: o malých medvíďatech Míše a Bertíkovi, o lišákovi Felixovi a o myšce Cilce. Příběhy jsou krátké, psané velkými písmeny (ideální pro začínající čtenáře) a každá stránka je doprovázena velkou ilustrací. Nevím, proč si Kája tak moc oblíbila právě tuto knihu, já na ní neshledávám nic extra zajímavého. Snad právě ta jednoduchost a velké množství ilustrací ke krátkému úseku textu. Přečetli jsme ji už tolikrát, že občas dcera začne z ničeho nic během dne citovat úseky knihy zpaměti.

  photo 2

Share Button

Další podobné příspěvky