home price-tag envelop calendar search cross lock menu

Sexymamas - matky s leskem

Sexymamas logo

Styl

Od plenek k půlmaratonu

Styl

„Až budeš na mateřské, zaběhneš si půlmaraton.“ Kdyby mi tohle někdo před prvním porodem řekl, asi bych to brala jako vtip roku. Já a běh, no možná, ale já a půlmaraton? Po dvou porodech? S dvěma dětmi na krku? Já sportovní antitalent? Ha ha ha. Na mateřské jsem zkusila několik věcí – háčkovat, šít a kreativně se realizovat i jinými způsoby, ale běhat? Člověk opravdu nikdy nemůže tušit, co mu různé životní situace přinesou a právě mateřská dovolená mě zavála až do cíle pražského půlmaratonu :-)

V červnu loňského roku jsem na stránkách Sexymamas psala o svých začátcích s během, který jsem brala především jako nástroj k shazování poporodních kil. Propadla jsem mu bezhlavě a závislost na něm trvá (a řekla bych, že i roste). Díky němu jsem dala sbohem 12 kilogramům (z původních 74 kg při výšce 160 cm, když to hodíte do BMI kalkulačky, vyjde vám naprostá hrůza). Ale co je hlavní – běh se pro mě stal především nástrojem relaxace a nabíjí mě neskutečnou energií.

FIT19

Kde běhám, jak často, jak dlouhé trasy, to vše záleží na hlídání. Nemám žádné konkrétní tréninkové plány, jakmile někdo pohlídá děti, nazouvám boty a vybíhám. Většinou si dávám svoje večerní 5-8 km dlouhé okruhy. Pokud mám hlídání přes den, vybíhám tak na 1-2 hodiny do přírody, ideálně tak 15 km trasu. Nejvíc mě baví objevovat nové cesty, někdy se to neobejde bez bloudění, někdy mi okruh zhatí třeba rozvodněný potok, ale hlavní je, neztratit GPS signál :-)

A jak jsem se vlastně dostala k závodům? Na jednom „maminkovském“ webu jsem se zařadila do skupiny o běhání. Super, matky běhny, to je něco pro mě. Prostřednictvím této skupiny jsem se virtuálně i osobně seznámila s fajn ženskými. Některé z nich už měly s běháním větší zkušenosti, tak nám méně zkušeným v hodně ohledech svými radami pomohly. Loni v létě by mě nenapadlo o účasti na nějakém závodě vůbec přemýšlet. Nesnášela jsem jakékoliv závody v čemkoliv. Ale vzájemné hecování a podporování udělalo své a já koncem srpna stála na startu We Run Prague na 10 km. Já to dala! Můj první závod a zvládla jsem ho v (pro mě) docela slušném čase 01:05:33. Jasně, pro ty, co běhají delší dobu je to asi nic, ale pro mě to byla výhra. Atmosféra závodu mě nečekaně pohltila. Ještě ten den večer jsem sjela na internetu termínovku a přihlásila se na další závod – Run Tour na Ladronce. Tam jsem si zlepšila svůj čas na desítce o 4 minuty a byla spokojená, že nesu domu medaili (pamětní, na bedně jsem rozhodně nestála).

11037559_10203691272141607_2767622025084207995_n

A pak to přišlo. Dotaz v naší skupině matek v běhu – tak co, dáme v březnu půlku v Praze? Cože? Jakou půlku? Jo půlmaraton. Už v březnu? Není to moc brzo? Já vůbec nevím, jak budu v zimě běhat, bude mrznout, bude sníh … Když jsem manžela na podzim poprosila, zda by uhradil platbu startovného, jen se na mě podíval a pronesl: „Doufám, že víš, co děláš.“ No jasně, že nevím, ale chci to zkusit!
Nakonec jsem v zimě naběhala dvakrát tolik kilometrů, běhalo se mi výborně. Už chápu, proč většina běžců má raději zimní měsíce. Zima utekla jako nic a byl tu březen.

V sobotu 28. března stojím společně s 12,5 tis. lidmi na startu pražského půlmaratonu. Jsem hodně nervózní, ale nejsem tam sama, mám kolem sebe skvělé RUNGO holky (o nich vám ještě něco povím později). Jsem až v předposlední skupině startovního koridoru, takže než se dostanu na start, časomíra ukazuje něco kolem 9 minut. Keňani někde v nedohlednu, předpokládám, že když já byla někde na 12. kilometru, oni už měli medaile na krku. Na startu zní z reproduktorů tóny Vltavy, já zamačkávám slzu a vybíhám. Běží se mi skvěle, nechám se davem unášet, to množství lidí mi vůbec nevadí, naopak, všichni jsou usměvaví, sem tam s někým prohodíme pár slov, prostě taková společenská akce. Bojím se, abych nepřepálila start, ale řídím se svým instinktem a běžím pohodovým tempem. Pohoda přetrvává kupodivu po celou délku trasy. Na 18. km je na občerstvovačce jako dobrovolník moje kamarádka Radka, vidím Ráďu, beru si od ní kelímek, pozdrav, rychlé obětí a já běžím poslední kilometry do cíle. Na modrém koberci těsně před cílem opět slza v oku, hormony i endorfiny se mnou cloumají. Ruce nahoru, úsměv, snad na těch cílových fotkách nebudu vypadat blbě (no stejně jsem vypadala zase jako idiot, mě ty cílovky prostě nejdou). Dostávám pamětní medaili, kterou jsem slíbila synovi. Mám radost, že jsem to zvládla. Cítím, že mám ještě rezervy, že jsem možná mohla běžet rychleji, ale já běžela na jistotu (měsíc předtím jsem bojovala s nataženým lýtkem), musela jsem Františkovi doběhnout pro medaili. Když máma něco slíbí, musí to dodržet, že? :-) Čas 02:17:16, pro mě dobrý.

11066762_10205311499018457_1298211340_o

Na konci loňského roku jsem měla dva běžecké cíle pro rok 2015 – uběhnout půlmaraton a dát desítku pod hodinu (to se mi povedlo na Run Tour v Budějovicích za 58 minut). Byl duben a já mám splněno. Tak co dál? Manžel z legrace pronesl „No tak teď ten maraton, ne?“. Ano, maraton dám, podzimní registrace na rok 2016 to jistí :-) Letos jsem registrovaná ještě na několik desítek a jeden půlmaraton v Plzni.

Ty závody, které jsem dříve nesnášela, jsou najednou hlavní náplní mého společenského života. Stala jsem se členkou spolku Báječné ženy v běhu a členkou facebookové skupiny RUNGO pro ženy. Díky těmto internetovým skupinám nikdy nejsem na závodech sama, mám kolem sebe skvělé ženské všech věkových kategorií. Pravidelně sjíždím termínovku a hledám závody, na kterých se zase všichni setkáme. Díky milé běhny, za to, že jste!

Takže, proč vlastně běhám? Protože si chci užívat tu radost z pohybu na vzduchu, protože chci mít čistou hlavu, být v pohodě a tím pozitivně působit na své okolí a především na své děti. František se raduje z každé medaile, kterou domů přinesu, a sám už se těší na svůj první závod. „Maminko, až budu trochu větší, tak mě vezmeš běhat s tebou, jo?“ Jasně, že vezmu a budu na něj moc pyšná. Běh mi přinesl spoustu nových přátel a krásných zážitků. A co si budeme říkat, ty běžecké hadry jsou taky super :-)

Ještě váháte, jestli začít běhat? Neváhejte, obujte boty a běžte!

11089132_10205311502978556_603306223_o

Lucie

Share Button

Další podobné příspěvky