home price-tag envelop calendar search cross lock menu

Sexymamas - matky s leskem

Sexymamas logo

Tipy

Plovoucí město – tak trochu jiná dovolená

Tipy

Cruising…tento způsob trávení dovolené začíná být stále více populární. Já už mám svou první plavbu za sebou a doporučila bych ji každému, kdo chce za jedny peníze vidět více míst, než jen jedno letovisko a tomu, kdo má rád dokonalé služby, usměvavý personál, chce pestrou zábavu pro své děti, ochutnávat každý den něco jiného, zasportovat si, zarelaxovat si nebo zažít kulturní představení klidně každý večer.

Dříve jsem si myslela, že na lodi musí být nuda a že tento způsob dovolené je tak trochu snobský luxus.  Dala jsem ale na doporučení naší rodinné kamarádky Katherine a najednou dostala velkou chuť podívat se trochu dál a zbavit se předsudku, který jsem získala ani nevím odkud.  Začalo zařizování. Ještě jsem byla asi pod vlivem hormonů z kojení, protože jinak bych  o dovolené v Karibiku nerozhodla tak rychle. Vše jsme zařídili totiž už v březnu a odletět a následně odplout jsme měli až v prosinci. Jaro i léto se kolem nás jen mihlo. V září jsem si čím dál tím víc začala uvědomovat svou hormonální nezodpovědnost…., rok a půl letá dcera s námi bude muset absolvovat i 11ti hodinový let! Další skutečnost, na kterou jsem při objednávání dovolené zapomněla byla, že mi bývá špatně i na šlapadle.

Nakonec vše předčilo mé očekávání a žádný z černých scénářů se nekonal. Dcerka v letadle spala jen hodinu a půl, zbytek času si hrála, jedla nebo navazovala kontakty. V Americe jsme byli tři dny před vyplutím a okusili tak adventní atmosféru Miami. Ozdobené palmy, lidi v plavkách,… ten obrovský rozdíl mezi českými svátky byl úsměvný a myšlenka na stánky s punčem na Horním náměstí v Olomouci mi naskakovala docela často.

Nastal den odplutí. Přijeli jsme do přístavu a viděli asi 14ti patrovou budovu. Aha, tou musíme asi projít a za ní už uvidíme naši loď. Když můj pohled přeletěl asi 200 m doprava, viděla jsem příď a uvědomila si, že ta budova je ta naše loď. Jako čekala jsem že velká, ale nečekala jsem, že až tak. Hned po nalodění byl pro cestující připraven uvítací oběd. Ani to jsem nečekala. Srdce by zaplesalo každému foodblogerovi. První dva dny jsme poznávali loď. A bylo toho opravdu hodně. Ta naše byla pro 3500 cestujících. Plulo nás asi jen 2500. Nedokážu si vysvětlit, že nikde nebyly davy lidí. Všude vždy přiměřeně tomu místu. Každý si asi našel svou zábavu….k dispozici bylo 11 restaurací, fitness, spa, obchody, dětské koutky, běžecký okruh, bazény, basketbalové hřiště, knihovna, divadlo pro 800 hostů, casino, hudební kluby…

My s dcerkou jsme byli hlavně v částech určených dětem. Koutcích a bazénech. Nechyběla ani dětská restaurace. Mile mě překvapilo, že se všude dbalo na čistotu. Do dětského koutku třeba každé dvě hodiny přišly nové vydezinfikované hračky. Ty, které děti používaly se sebraly a odvezly. Skvělé. Nechci ani přemýšlet, zda v českých koutcích kdy hračky někdo někdy umyl. Několikrát za den určitě ne.

Pro starší děti byl připraven kemp. Každý den měly jiné aktivity. Hledaly poklady po celé lodi, měly olympiádu, karneval, výtvarné aktivity, divadlo. Fungovalo to podobně jako školka nebo mini škola. Pro děti neanglicky mluvící byly připravené i interaktivní jazykové lekce.

Ke karibským ostrovům jsme připluli vždy ráno a měli tak celý den na prohlídku ostrova, koupání na nejkrásnějších plážích světa, fotografování, poznávání. Ostrovy jsou malé a většinou jeden den na nich úplně stačil. Každý byl jiný. Procestovali jsme postupně ostrovy Sv. Lucie, Sv. Kryštof, Sv. Tomáš, a ostrovy malých Antil Curacao a Arubu.

Dovolená byla opravdu plná úžasných zážitků. Nikdy nezapomenu na první koupání v oceánu s mou dcerou, na chuť banánů na ostrově svaté Lucie, na adventní výzdobu v exotickém pojetí, na každodenní gurmánské zážitky, snídaně na přídi za rozbřesku a západy slunce při odplouvání z ostrovů a především na milou atmosféru, která nás provázela celou plavbu. Jo a moje mořská nemoc? Jo jo, dostavila se. První den ok, druhý den jsem myslela, že skočím do vody a poplavu zpět do Miami a třetí den zase ok. Na to, že jsme se plavili 13 dní, to nebyla žádná katastrofa. Dcerka si z dovolené asi moc nepamatuje, ale občas mě překvapí. Nedávno viděla na obloze ptáky. Ptala jsem se jí, kam si myslí, že letí. Podívala se na nebe a konstatovala…“Do Majami asi“ :-)

A ještě vás určitě bude zajímat, co takový výlet stojí. I cena pro mě byla milým překvapením. Palubní lístek pro jednoho dospělého začínal v cenách kolem 550 dolarů.

Petra

Share Button

Další podobné příspěvky