home price-tag envelop calendar search cross lock menu

Sexymamas - matky s leskem

Sexymamas logo

Zápisky

Po pěti letech doma zpět v práci

Zápisky

Evelínka oslavila v únoru svoje třetí narozeniny a tímto mezníkem mi zároveň skončilo více než pětileté období mojí rodičovské dovolené, kdy jsem byla s dětmi doma.

Pamatuju si, jak jsem před těmi pěti lety byla z té velké změny přechodu z práce do domácnosti mírně v šoku. Byla jsem zvyklá žít poměrně aktivní nezávislý život, kdy jsem si aktivity plánovala jen podle své nálady a chuti. Najednou tu byl někdo, jemuž jsem musela podřídit svůj denní, ale hlavně také noční rytmus. Pár týdnů trvalo, než jsem si zvykla a vytvořila nový způsob fungování tak, abychom se z toho nezbláznili a začali si to všichni společně užívat. Postupně jsem objevila benefity mateřské, po dvou letech přišla Evelínka a skoro šest let s holkama doma uběhlo jak voda!

Třebaže jsem toho někdy měla plné zuby, celé to „domácí“ období jsem si vlastně hodně užila! Určitě k tomu přispělo i to, že jsme si založily SexyMamas, a tak jsem vlastně neřešila jen děti a mohla se realizovat i jinde. Práce na blogu jde s péčí o děti krásně skloubit, takže si troufám říct, že tím nikdo neutrpěl žádnou újmu a bylo to jen ku prospěchu věci :-)

Každopádně teď nastalo období, kdy se opět vracím zpět do pracovního procesu. Všichni mě varovali, že to bude mazec, že nebudu nic stíhat, že se z toho zblázním.. Po prvním měsíci v procesu musím říct, že to zas takový mazec sice není, ale toho času je fakt krutě málo. Vlastně ho nemám skoro vůbec! Bude asi ještě nějakou dobu trvat, než si najedu na nějaký dlouhodobě udržitelný systém, kdy nebudu šidit ani práci, ani děti, ani manžela ani svoje potřeby jako například jít se hýbat, abych vyplavila nějaké endorfiny a nezkrátily se mi sezením u počítače žíly.

Zatím zvládám ráno připravit děti do školky (vodí manžel), jít do práce, vyzvednout odpoledne děti ze školky, cestou domů něco nakoupit a domů. Ze začátku jsem měla kvůli dětem výčitky. Ještě před chvíli jsem s nimi trávila víceméně celý den, což se teď smrsklo na pár hodin denně. Zvažovala jsem poloviční úvazek, ale nakonec jsem se rozhodla pro plný s tím, že budu mít možnost v případě potřeby odejít dřív z práce nebo pracovat z domova. Holky jsou naštěstí ve školce spokojené, takže alespoň v tomhle směru jsem v klidu. Zrovna nedávno Evel brečela, když jsem pro ní odpoledne přišla, že ještě nechce domůůůůůů.

Už jsme si i vyzkoušeli, jaké to je, když děti onemocní a vy musíte do práce, což je noční můra všech pracujících rodičů. Nám se to stalo paradoxně v tu nejmíň vhodnou dobu, kdy jsem byla první týden v nové práci (po měsíci v procesu jsem totiž vyměnila práci, abych těch novinek neměla málo) a můj muž byl na konferenci v USA. Evelínka potřebovala zůstat doma kvůli kašli a průduškám a mně naštěstí vytrhla trn z paty moje tchýně, která zůstala z práce doma a holky mi hlídala. Asi si budu muset zvyknout, že v případě nutnosti budu muset poprosit i to nejširší příbuzenstvo o pomoc :-)

Je ale pravda, že když jsem s holkama méně než předtím, mnohem víc si je užívám. Mám s nimi mnohem větší trpělivost. Snažím se ten čas s nimi trávit „kvalitněji“ a jsou takovým mým přístavem. Právě s nástupem do nové práce mám totiž ze všech změn nafouknutou hlavu jak pátrací balon, a když jsem s dětmi, tak najednou cítím takové zvláštní vyklidnění, které mi říká: TOHLE je to důležité a to jediné, co má doopravdy smysl. Dodávají do mého „nového“ života řád, jsou to takové moje kořeny, které mi ukazují, kam patřím a kde mě nejvíc potřebují, což je ohromně uklidňující.

Ačkoli mám tedy teď docela hektické období, můžu s klidným svědomím říct, že mi je fajn. Sice bych potřebovala, aby měl den o pár hodin navíc a občas by se hodil i nějaký záložní zdroj energie, ale věřím, že se všechno časem poddá a najedeme na nějaký rozumný režim, který bude vyhovovat všem.

Všem pracujícím matkám s malými dětmi zdar a velký respekt! :-)

L.

Foto: www.rodinnefoceni.cz

Share Button

Další podobné příspěvky