home price-tag envelop calendar search cross lock menu

Sexymamas - matky s leskem

Sexymamas logo

Zápisky

Pro a proti domácích mazlíčků (v domácnosti s malými dětmi)

Zápisky

Když jsem byla malá, u nás doma bylo vždy nějaké zvíře. Křeček, vodní šneci, rybičky, morčata, leguán, kočky, psi a chvíli dokonce i potkan. Křeček se pravděpodobně zabil skokem z balkonu, vodní šneci nepřežili rodinnou dovolenou v Chorvatsku, jedno ze dvou morčat umřelo zřejmě na nedostatek pozornosti (naši podnikali a já nebyla zrovna zodpovědný pečovatel, z čehož mám doteď výčitky svědomí) a druhé našlo azyl u babičky mezi králíky, z leguána Huga vyrostl dominantní agresivní samec, kterému jsme se báli čistit akvárko, a tak skončil u nadšeného chovatele a milý potkan skonal na nádor u mého ex, zatím co já jsem se vydala na zkušenou do Anglie. Ani psům se v mé péči nedařilo příliš dobře. Tak strašně jsem chtěla kolii, až jsem si ji někdy v deseti letech vybrečela za dobré vysvědčení slibujíc pečovat o něj na věky. Nevycvičený Goro (nebyla jsem schopná naučit ho ani základní povely) byl nenapravitelný „prchač“, vyčesávání mě brzy přestalo bavit a tak neposlušný pes dostal ještě hloupý sestřih. Milovníci psů teď pravděpodobně přestávají číst a dávají nám unlike na FB. Chápu. Píšu to proto, že tohle se stává často a je nutné na to před pořízením mazlíčka myslet. Nicméně od té doby uplynulo mnoho vody, naši přestali s vyčerpávajícím podnikáním a dokonce se teď věnují psům profesně a já, já jsem prostě dospěla.

Jediný živočišný druh, jakému se mnou vždy bylo dobře a naopak, byly kočky. A měla jsem na ně vždy neuvěřitelné štěstí, všechny byly osobnosti. Miluju kočky, vždy jsem je měla ráda, nevtírají se, mají svůj prostor, a když se mazlí hřejí a vrní a dodávají domovu teplo a útulno, voní. V tom jsem žila až donedávna. Kočku jsme měli vždycky. I když byly děti miminka měli jsme miláčka Hakima. Ten je teď na vejminku u babičky, protože už ve svém věku chtěl klid a mír a když začal být syn mobilní, kocour už nedával jeho intenzivní lásku a ze stresu před ním na celý den mizel do sklepa a pelichal.

img_0326

Kočičku, co máme doma teď, jsme si adoptovali. Harriet byla zhruba roční kočička Sphynx, kterou si původní majitelé nemohli nechat kvůli alergii. Po čase se ukázalo, že to s ní vůbec není jednoduché a málem jsme dostali alergii také… Sice ne na kočičí alergeny, ale na její řev. Harriet prostě s prominutím nezavře hubu. Všechno komentuje. Navíc má snad nějaký syndrom hladu. Její totální posedlost jídlem je často neukočírovatelná. Kočky nemusí být vždy tak nenáročné, jak jsem si dřív myslela. Nicméně Harriet má také své nesporné kvality. Je hrozně hodná a mazlivá. A nepelichá, je plešatá. Syn ji tak strašně miluje, že se mu o ní i zdá. Často mi říká, že až bude velký, bude mít hodně plešatých koček a možná i nějaký chlupatý. Přála bych vám vidět ten pohled, když Harriet poprvé uviděl. Jen ji tiše objal, bylo to tak dojemné… Obě děti Harriet zbožňují.

A protože nám totálně hráblo, pořídili jsme si ještě psa. Psa jsme vlastně nikdy nechtěli, přesto nám ho osud hodil do cesty a my výzvu přijali. Nakonec se péče o psa ukázala jako brnkačka v porovnání s péčí o kočku. Náš pes je totiž malý, poslušný, v pohodě, cestovatel, a navíc dost roztomilý. Nepelichá, neprudí, rychle chápe. Griffon je ideální plemeno pro všechny lidi, co si myslí, že nemají rádi psy. Kdyby nesmrděl a nekakal, byl by to ideál. Chodí a jezdí všude s námi, už mu vyřizujeme i pas. Pes miluje kočku a kočka miluje psa. Jejich večerní divočení stojí za to nezapínat televizi.

img_2270

Naše zvířata jsou starost, o tom žádná, ale jsou také velká radost. Když píšu tento článek, obě zvířata se mí tísní na klíně. Vlastně okupují můj klín pokaždé když zasednu k počítači.

Pojďme k věci. Takže, proč si jako máma dvou dětí pořídit kočku:

♥Kočky uklidňují a léčí duši (většina koček).

♥Kočky mají osobnost a jsou tajemné.

♥Můžete jim všechno říct a občas máte pocit, že vám rozumějí (často jako jediné bytosti na světě).

♥Kočky hřejí a vrní, když je vám úplně na hovno (když se jim chce).

♥Kočky většinou neotravují.

♥Padají z gauče a to je sranda.

♥Jsou prostě hezké a příjemné na dotek.

♥Moc toho nepotřebují (pokud zrovna nemají syndrom hladu), nejsou na vás tolik závislé jako psi.

♥Děti s nimi mohou trénovat trpělivost a zodpovědnost (stejně tak u psů samozřejmě).

♥Kočky jsou prostě nejlepší. Tečka.

Proč si jako máma dvou malých dětí nepořídit kočku:

♦Existuje možnost, byť malá, že vaše kočka bude vyšinutá a bude to s ní peklo. Znám pár takových koček. Hrozí to hlavně u těch nalezenců a koček s temnou minulostí. Může se to projevit i po čase.

♦Pokud kočka bydlí doma, musí tam mít také záchod, což není úplně voňavá záležitost.

♦Kočky si většinou nenechají nic moc líbit a tak může vaše dítě získat pár šrámů…

♦Kočky nemají rády změnu místa a pokud chceš vypadnout na pár dní, musíš řešit hlídání.

♦Když se kočka naštve nebo urazí, máš problém. Některé dokáží být fakt zákeřné.

♦Kočka se umí dostat všude, kam chce.

♦Kocour si může značkovat území… to je pak peklo.

♦U nás byly velký problém kočičí chlupy. Jak na synovy respirační potíže, tak na manželovu pořádkumilovnou povahu.

♦Když se někdy budeš cítit úplně na dně, je dost možné, že i tvá kočka se k tobě otočí zády, protože prostě nebude mít náladu na tvoje fňukání.

♦Kočky prý děsí zpěv. A já zpívám ráda.

img_3310

Proč si jako máma dvou malých dětí pořídit psa:

♥Bude tě mít rád i když budeš tlustá, hrozná a nemožná. I s kocovinou. Prostě fuuurt.

♥Potulí tě kdykoliv.

♥Vytáhne tě ven, když jsi líná. Takže spaluješ kalorie neasi…

♥Děti ho budou milovat.

♥Ty ho budeš milovat.

♥Přinese do tvé domácnosti radost.

♥Když manžel odjede na pracovku, nebudeš se tolik bát sama doma. I čivava ti dodá jakýsi pocit bezpečí, věř tomu.

♥Ženy na mateřské často mluví samy se sebou. Můžeš mluvit se psem.

♥Tvé dítě díky olizování získá imunitu ;)

♥Když máš psa, nerozhází tě bordel. Se psem je pořád nějaký svinčík.

♥Jde mu jen o lásku, nic víc od tebe neočekává… Dobře, možná ještě žrádlo.

♥Můžeš se mu vybrečet do kožichu. Tiše ti vše odsouhlasí.

Proč si jako máma dvou malých dětí nepořídit psa:

♦Musíš ho vychovat a to chce čas a trpělivost. A oboje mámám většinou chybí.

♦Pes kaká a čurá… A pokud to nestihneš nebo zapomeneš, kaká a čurá doma.

♦Když pes přijde z venku, je občas špinavý a mokrý = práce navíc. No, občas se i vyválí v něčem nechutném, abych byla přesná (hovna a zdechliny jsou totiž eňo ňuňo).

♦Pes potřebuje tvou pozornost. I když nemáš náladu.

♦Někteří psi milují kousání věcí, které miluješ ty… Třeba boty.

♦Štěkání může pěkně obtěžovat.

♦Musíš s ním ven i když je hnusně nebo je ti zrovna blbě.

♦Kvalitní krmivo něco stojí a nekvalitní levné mu dávat nemůžeš, to je pomalá vražda… A vařit mu je práce navíc. (platí i pro kočky)

♦Veterina je většinou taky drahá záležitost. (platí i pro kočky)

♦Stejně jako u kočky platí, že si pes nemusí dát leccos líbit, a tak musíte být s dětmi ve střehu. Pes má zuby a často i sílu, kočka k tomu ještě drápy. Pes může na děti žárlit.

♦Ke psům patří paraziti. Občas doma můžeš na zemi najít třeba nacucané klíště.

♦Hárající fena je za trest.

♦Psi i kočky mají dlouhý/krátký život. Podle toho, jak to kdo bere. Rozhodně se nedá nikdy říct, že žijí tak akorát dlouho.

img_0520

Ivuš

Share Button

Další podobné příspěvky