home price-tag envelop calendar search cross lock menu

Sexymamas - matky s leskem

Sexymamas logo

Zápisky

SexyMama Alice a její těhotenský děníček: Porod

Zápisky

Byl čtvrtek 20.11. 14 hodin a já jsem se chystala do Motola na kontrolu. Byla jsem už 39+2 a na to, že mě měl údajně čekat předčasný porod a bolelo mě břicho už v podstatě 4 týdny, tak se najednou mimču prostě nechtělo! Předchozí víkend mi doktor zkoušel i Hamiltona, ale ten nezabral.

Den předtím jsem šla na masáž ke skvělé fyzioterapeutce Lucii, o které říkám, že to je čarodějnice! :) Nejen že věděla, co čekáme, aniž bych jí cokoliv řekla. Navíc má v sobě něco, co vás uklidní, nakopne a zkrátka masáž u ní stojí opravdu za to. Obzvlášť právě ta těhotenská, která má připravit tělo k porodu. Jelikož mě strašili, že miminko bude opět veliké, tak jsem se už opravdu snažila dělat vše proto, abych porodila. Proto ta masáž. Lucka totiž umí prohmátnout ty správné body na ploskách nohou, a tím žena dokáže začít rodit, pokud je vše připravené.

Ve středu večer po masáži mi bylo celý večer na zvracení. Ráno taky a k tomu mě ještě bolel silněji podbřišek a záda. Mimčo navíc“naléhalo“ trošičku více než obvykle, ale jak říkám – tyhle stavy jsem měla poslední čtyři týdny, takže jsem nic neřešila.

Ve 14 hodin jsem byla v Motole a poslali mě klasicky na monitor, kde už byly viditelné menší „skoky“. Nikdo to ale moc neřešil, protože to se může v grafu objevit, i když to nejsou ty pravé kontrakce. Pak následovala klasická poradna.

V 15:30 se na mě přišel podívat doktor a jelikož jsem už opravdu chtěla porodit, domluvili jsme se, že opět zkusíme Hamiltona. Jakmile se na mě ale pan doktor podíval, zeptal se mě: „Paní Vyhnalová, nerodíte náhodou?!?!“ To mě opravdu pobavilo :) Řekla jsem mu, že mi je od rána spatně a že mě klasicky bolí podbřišek a záda a jediné co cítím jinak je, že mimčo trochu více naléhá než obvykle. Zjistil, že jsem už napůl “ připravená“ a že opravdu začínám rodit. Nebo že jsem někdy ráno začala! :) Oznámil mi, že mě přijmou a odrodíme to ještě dnes. Nějak jsem na to najednou nebyla vůbec psychicky připravená. Jako druhorodička navíc už víte, co vás čeká a o to je to horší!

V každém případě jsem si ještě zvládla odvést auto domů (já vím jsem střelec), protože mi chybělo ještě pár věcí. Manžel jel z práce přímo do porodnice, a tak jsem si auto odvezla domů a zpět už mě vezla radši sousedka :-)

Než jsem se dostala na porodní sál, tak jsem byla otevřená na 5 cm (rodí se na 10 cm). Ujala se mě hrozně milá porodní asistentka, všichni tam byli vůbec hrozně milí! I porodní sály byly luxusní – máte svůj box, kde máte svoji toaletu a koupelnu. Vše je nové a moderní. Porodní asistentka mě tedy nejdřív vzala na tzv. předporodní přípravu. Každá žena, co rodila ví, taková příprava obnáší..

IMG_1698

Jelikož jsem měla tou dobou kontrakce opravdu slabé, tak mi přišel doktor píchnout plodovou vodu, aby se porod rozjel se vším všudy. Ten proces vypadá docela děsivě. Vezmou na vás takovou velkou dlouhou jehlici a vy jen čekáte, že to bude šíleně bolet. Ale nebolí to! Vůbec to necítíte, pak přijde na minutu úleva a pak začnou teprve ty pravé kontrakce, o kterých všechny tolik mluvíme! ;)

Při příjmu jsem šprímovala s doktorem, že budu mít odrozeno za dvě hodiny, a že doktor stihne ještě večeři (bylo 17 hodin když mě přijímali). Doktor takový optimista nebyl, ale spíš asi proto, abych pak nebyla zklamaná, kdyby to bylo delší.

Po tom, co mi pustil vodu, to opravdu přišlo a že to opět stalo za to! Zkoušela jsem všelicos, ale největší pomocník byla asi sprcha. Potom jsem se přemístila na lehátko, kde bylo potřeba ležet na boku, aby se miminko dobře zrotovalo. Radši ani nebudu mluvit o takzvaném „pejskování“, neboli správném dýchání :-) Šlo do tuhého, kontrakce za kontrakcí. Líbilo se mi, že nás tam nechávali s manželem hodně samotné, což jsem jako druhorodička ocenila.

Najednou přišel moment, který jsem u prvorozené vůbec nevnímala. Najednou jsem cítila, že jsem připravená k porodu a jestli se tam během sekundy někdo neobjeví, tak to tam odrodíme s manželem! Manžel zavolal doktora a porodní asistentku a opravdu to tak bylo.

Přišla další doba porodní – finále! Poprosila jsem doktora, jestli bychom to tentokrát nemohli zkusit bez nástřihu, s čímž souhlasil a kupodivu to nakonec i přes její velikost opravdu vyšlo. Můj muž říkal, že jsem měla tak pět kontrakcí a malá, vlastně velká, vykoukla na svět. Dle ultrazvuku měla mít okolo 3900 gramů, ale když vylezla, tak se všichni začali skoro sázet kolik bude mít :) Nevyhrál nakonec nikdo, protože nás všechny překvapila!

 

Narodila se Luisa Vyhnalová s mírami 4410 g a 54 cm:-) Porod trval necelé 3 hodiny, v 19:55 byla na světě.

Musím říct, že jsem měla opravdu štěstí! První porod byl sice delší, ale mám pocit, že méně bolel, a to jsem neměla žádné tišící léky.U Luisy to byla sice „rychlovka“, ale o to více bolestivější. A samozřejmě čím rychlejší je porod, tím už se nedostanete k žádným ulevujícím prostředkům na bolest, za což jsem ale nakonec ráda.

Po porodu jsem ležela ještě dvě hodiny na sále. V Motole měli zrovna jakýsi stop stav, a i když o porodní sály nouze nebyla, tak o lůžka na oddělení šestinedělí ano. Proto mě převezli na první noc na úplně jiné oddělení. Je pravda, že jsem se potřebovala vyspat, takže mi to vlastně až tak nevadilo. Druhý den po obědě už mě stěhovali na šestinedělí, kde jsem měla rooming in a začala seznamovačka s Luisou :-)

První den a noc byly náročné. Neměla jsem jí ještě pořádně co dát k jídlu, tak je v podstatě Luisa probrečela. Musím uznat, že v Motole od porodu až po šestinedělí byli všichni skvělí, a díky tomu jsem byla v totální psychické pohodě a vše šlo tak nějak jednodušeji. Měla jsem pocit, že kdybych si nevěděla rady, kdokoliv mi tam pomůže. Dobrý pocit!

 

Tak a to je ode mě vše! Teď už jsme tedy doma a sžíváme se.. Držte nám palce!

 

Alice

Share Button

Další podobné příspěvky