home price-tag envelop calendar search cross lock menu

Sexymamas - matky s leskem

Sexymamas logo

Rozhovory

SexyMama Eva z blogu Glamazon

Rozhovory

Pokud vás zajímá móda a sledujete módní a lifestylové blogy, určitě znáte českou blogerku žijící v Londýně Evu McMahon, jejíž blog Glamazon se pravidelně umísťuje mezi top fashion blogy v domácích, ale i britských anketách. Fotky jejích outfitů vyšly po celém světě v magazínech jako Vogue, Elle, Grazia, Harper′s Bazaar ad., spolupracuje se značkami světového formátu a její styl inspiruje ženy s vytříbeným vkusem.

Před pár měsíci se Eva stala poprvé matkou, a tak jsem se ji rozhodla konečně pro náš blog trochu vyzpovídat. Rozhovor nebyl jen o mateřství a životě s miminkem v Británii, ale také o blogování, jak jinak… ;)

Ahoj Evi! Máš sedmiměsíčního chlapečka. Jaké to je být novopečenou mámou?:)

Popravdě ani nevím. Mám pocit, ze každý den tak rychle uběhne, ze nemám čas zaznamenávat jaké to vlastně je. Jenom mě fascinuje to, že každý den miluju Liama více a více. Je úžasné sledovat jeho pokroky. Nechápu, kam se posledních pár měsíců podělo…

Rodila jsi v Londýně, jaké to bylo?

Porod nebyl až tak hrozný, ale jakákoli jiná těhotenská péče a péče po porodu pokulhává. V Česku jsem nerodila, ale vím z vyprávění, že máme opravdu mnohem lepší systém. Za celou dobu těhotenství mě neviděl gynekolog. A u porodu také byla jenom tzv. „midwife“ neboli porodní asistentka. Rozhodla jsem se pro epidurál, a to byl jediný důvod, proč na mě u porodu občas dohlédl i lékař. Když se na to zpětně podívám, je to docela šokující, ale tak to tady bohužel funguje. Pokud žena v těhotenství nemá problém, doktor ji prostě neuvidí. Po porodu mě opět nezašíval doktor, a to mě děsí. Při další návštěvě Česka se chystám na pořádnou gynekologickou prohlídku, protože to tady zkrátka neexistuje.

Vidíš nějaké rozdíly mezi tím vychovávat dítě v ČR a vychovávat ho v UK? Vím třeba, že jsi v Londýně trochu bojovala se zdravotnictvím.

Tohle téma by bylo na celou kapitolu knihy. Možná i knihu samotnou. Začnu asi tím, že děti nechodi k pediatrovi, jako je to v Česku. Všichni máme společného doktora. Ten, ke kterému chodím já, k tomu chodí i Liam. A moje zkušenost je zatím velmi špatná. Čekací doba na schůzku může být i dva týdny, což je mi k ničemu, protože to je zkrátka pozdě. Doktoři dělají diagnózy bez testů, odběrů, a to například vedlo k tomu, že jsem s Liamem bojovala tři týdny s katastrofálním průjmem. Až po třetí návštěvě pohotovosti, když jsem se nedala odbýt, mu udělali krevní testy. Nakonec se ukázalo, že se mu po střevní chřipce vytvořila intolerance na laktózu. Doteď nepochopím, jak mě mohli po osmi dnech silného průjmu u párměsíčního dítěte při první návstěvě nemocnice poslat domů bez ničeho. Jediné, co mi řekli bylo, že to přejde… A na bolavý a krvácející zadek mu mám dát Calpol (což je tekutý paracetamol pro děti).

S léky bez předpisu je to v Británii také bída, a tak jsem si základní léky, jako třeba kapky na kašel apod. přivezla z ČR. Tady se, mám pocit, dá koupit něco na kašel pro děti až od šesti let. Také zde neexistuje dětská poradna ve stejné formě jako v ČR. My navštěvujeme tzv. „Health visitors“, to jsou prostě vyškolení lidé, kteří vám poradí, ale nejsou to ani zdravotní sestry a ani doktoři, takže z mé zkušenosti vám vždy odrecitují jenom něco z knížky, což si můžu sama přečíst na internetu. A proto jsem při poslední návštěvě v Česku vzala Liama k pediatrovi, aby se podíval na jeho vývoj a ujistila se tak, že má vše v pořádku.

Jak se na mateřské daří tvému blogu? Máš na něj vůbec čas?

Je to náročné, ale snažím se, co to nejvíce jde. Vše se komplikuje tím, že ani já a ani manžel nemáme v Británii rodinu. Liama tak nemá kdo hlídat. Našla jsem si občasné hlídání, ale naše slečna na hlídání, která je Česká studentka tady v Londýně má také spoustu závazků. Jde o to, si vše pořádně plánovat a vybírat si spolupráce tak, aby stály za to. Už to není jako dřív, že stihnu všechno.

Nejvíce mě mrzí, že nemám dostatek času psát knihu, na které momentálně pracuji. Když má člověk dítě a ještě pracuje denně na blogu, tak mu moc času nezbývá.

Jak tedy vypadá tvůj běžný den?

Liam toho moc nenaspí a tak už máme bohužel někdy budíček ve 4:30, ale většinou kolem té páté hodiny. Dám mu mléko a často ještě zůstaneme v posteli, protože spánek pak dohání. On je vůbec zvláštní spáč, protože i přes den i teď spí třeba pětkrát, a to většinou 30-40 minut. No a ráno v posteli většinou udělám nejvíce práce. Odpovím na emaily z předchozího dne, napíšu článek, edituji fotky, videa atd. Zkrátka co je potřeba.

Několikrát týdně, pokud mi to čas dovolí, jdu běhat a to s Liamem v kočárku. To je zatím nejjednodušší způsob, jak zařadit bez hlídání i trochu pohybu do mého harmonogramu.

Často mám schůzky, které se snažím naplánovat až kolem jedenácté ci dvanácté hodiny, abych se vyhla dopravní špičce. Mám to štěstí, že většina PR souhlasí s tím, abych chodila na schůzky i s Liamem. Občas si ho beru i na prezentace a představení nových kolekcí. Všechny tyto výlety do centra plánuji tak, aby mě s kočárem nezastihla již zmiňovaná dopravní špička, protože tuhle chybu jsem udělala jednou a zařekla jsem se, že už nikdy více, pokud to půjde. A proto se snažím, abych pokaždé vyjížděla z centra nejpozději v pět odpoledne.

Mám pocit, že podnikáme něco každý den a když ne, chodíme na procházky alespoň tady v okolí. Vždy to spolu nějak vše zvládneme. Máme čas na hraní, na procházky, nákupy i blog.

V Británii také fungují kina, která promítají pro maminky s malými dětmi. Nejsem si jistá, zda tohle existuje i v ČR, ale je to úžasný nápad. Sál se naplní maminkami s dětmi do jednoho roku, a tak si i mámy na mateřské mohou zajít na nejnovější filmy bez toho, aby musely řešit hlídání.

Často chodím i na kávu či oběd s kamarádkou. A většinu práce na blog doháním o víkendech, kdy hlídá manžel. Jeden den si vyhradím většinou na focení. Je toho hodně, ale dá se to skloubit. Liam je super miminko (přes den, haha) a hodně mi umožní.

Jak se o sebe staráš? Vidíš nějaký rozdíl mezi tím, jak jsi o sebe pečovala před porodem a po porodu?

Už roky před tím, než jsem měla dítě, jsem vždy říkala svému muži, ať mi nedovolí „zmaminovatět“. S dítětem se hodně změní a už to není tak, že se můžu na hodinu zavřít do koupelny a užít si kosmetické rituály, ale jde to. Vždy si najdu čas na péči o pleť, nezapomínám na hydrataci, pleťové masky a ani na nehty. Někdy mi nezbývá nic jiného než dělat tyto věci v několika fázích. Jeden den si nehty odlakuju a když nezbude čas, nalakuju si je až druhý den. Paradoxně jsem dříve na blogu moc nepsala o kosmetice a s dítětem mě tohle téma hrozně chytlo. Strašně mě teď baví zkoušet nové produkty, více se líčit a více se o sebe starat.

Jak se dostáváš po porodu zpátky do formy?

To je asi jedna z nejtěžších věcí. Nemůžu se jenom tak sebrat a jít do fitka a tak teď momentálně jenom běhám s kočárkem. Dřív, když byl Liam menší, jsem doma cvičila s DVD, ale teď už vyžaduje více pozornosti… Snad s teplejším počasím to půjde líp, plánuji cvičit v parku. No, pokud mi to malý dovolí. Já si občas věci „maluju“, protože jsem spíše pozitivní člověk. Moje idea je taková, že půjdu běhat a zatímco Liam usne v kočáru. tak ho rychle postavím vedle sebe, ať spí a já si budu dělat kliky a sklapovačky. Tak mi držte palce, haha! :)

Jakých blogových spoluprací a úspěchů si nejvíc ceníš?

Já si vážím každé spolupráce, ale největší radost mi dělají spolupráce se značkami světového formátu. Spolupracovala jsem například s Bulgari, Tom Ford, Armani Exchange, PINKO, Pandora a další. Hrozně si vážím toho, že takové firmy mě osloví na spolupráci a chtějí tak spojit své produkty se mnou a mým blogem.

Máš mezi blogery v Londýně přátele? Pomáháte si?

Přátelé se určitě najdou, ale blogování je tady bráno jako byznys. A stejně jako v byznyse jde spíše o networking. Otázkou je, zda jsou to skutečná přátelství nebo jenom povrchní. S většinou blogerů si pomáháme tak, že se navzájem fotíme nebo si vyměníme například PR kontakt.

Tvůj vzkaz pro naše čtenářky:

Mateřstvím nic nekončí! Věci jsou trošku těžší, ale jenom do té doby, než si opět najdete systém. Můžete stále dělat činnosti, které milujete, nosit poslední trendy a dobře vypadat. Jen nesmíte zapomenout samy na sebe.

Text a foto: Ivuš

Share Button

Další podobné příspěvky