home price-tag envelop calendar search cross lock menu

Sexymamas - matky s leskem

Sexymamas logo

Rozhovory

SexyMama Líba

Rozhovory

Líba (29 let), grafická designérka, syn Dan (3 roky), dcera Ariel (15 měsíců)

 

Žiješ v Izraeli. Je nějaký rozdíl být matkou v ČR a v Izraeli? Vidíš nějaký zásadní rozdíl ve výchově?

V ČR si krásně můžeš užívat rodičovské třeba 2 roky, ale tady v Izraeli je mateřská jen půl roku – placená mateřská jen tři měsíce a pak další tři měsíce bez příspěvku. Takže můžeš být doma s mimčem až půl roku, a pak šupky dupky zpátky do práce… Ale můžeš se předem domluvit se svým zaměstnavatelem na prodloužení mateřské, ale to záleží opravdu jen na zaměstnavateli, zda ti to prodlouží a podrží místo. Já jsem byla s každým dítětem doma rok. Ale já dala výpověď, abych mohla zůstat doma…

Tady posílají děti do jeslí už od 3 měsíců nebo mají chůvu. Městské školky jsou pro děti od 3 let zadarmo, ale jen do 14 hodin, a pak, když rodiče potřebují, tak jsou odpolední družiny, ale to je už za poplatek. V městských školkách děti nemají snídaně a obědy. Musíte jim připravit do školky svačinu, snídani jedí doma a oběd dostanou až v družině či doma. Řeší se to tak, že rodiče děti dávají do soukromých školek, protože je tam méně dětí a mají tam snídaně, svačiny i obědy. A jsou také více flexibilní a fungují i přes léto. Většinou do soukromých školek dávají děti od už od tří měsíců až do 3 nebo 4 let. A do městkých posílají děti až od tohoto věku. Ale samozřejmě to se vše liší podle výchovy jednotlivých rodičů.

Výchova dětí se tady hodně různí, podle toho, odkud rodiče pochází. Někdo je například z Maroka a někdo z Ruska, jejich výchova se od sebe dost liší. Jsou tu rodiny z celého světa, a to mi přijde docela zajímavé. Jsou to spis zvyky, než druhy výchovy, co si sebou přinesli oni sami, jejich rodiče či prarodiče.

Izraelské děti jsou hodně hlučné a dost rozmazlené, na rozdíl od českých dětí. Jinak si myslím, že tu vládne liberální až harmonická výchova. Ale samozřejmě se tu najdou i výjimky, jako všude jinde na světě.

U stravy zde více převažuje zdravá výživa.

 

Máš dvě děti a do toho pracuješ jako grafická designérka. Jak zvládáš skloubit mateřství a práci?

No někdy je to opravdu moc chaotické, hlavně ráno.  Ale o tom to přece je, neměnila bych! Ráno vstávám už v půl 6, abych si stihla zacvičit a vykoupat se, než se probudí děti. Děti vstávají a pak to jen frčí, oblíknout, vyčistit zuby, posadit jedno dítě na nočník, druhému pomoct utřít zadek, nasnídat, připravit tašku do školky, moji tašku do práce, najednou je čtvrt na 8 a já už šílím, že jdu pozdě do práce, kde mám být už v 8 a cesta tam mi trvá okolo 30 minut. A to je musím ještě odvést do školky, ve školce mi většinou ten starší dělá problémy, že se mu nechce, drží se mě za nohu a nechce se pustit, mezitím odkládám mladší dítě vychovatelce a diktuju jí, kdy malá vstávala, kdy jedla a tak dále. Ze školky odcházím přinejlepším ve tři čtvrtě na 8, cestou autem do práce se líčím a někdy i snídám když to nestihnu doma a ve čtvrt na 9 jsem v práci (ještě se mi nestalo, že bych přišla včas), a je ještě ta dobrá varianta rána. Manžel samozřejmě pomůže, když může, tak se mi to zkrátí o deset minut. V práci jsem do 16 hodin.

Odpoledne se snažím věnovat jen dětem. Starší už chodí jednou týdně na sportovní kroužek a moc se mu to líbí. Jinak se snažím, aby měli pokaždé nějakou zábavu, buď jdeme někam na hřiště, do herny, k vodě…  Anebo pozveme k nám domů kamarády, případně jdeme navštívit kamarády my. Někdy třeba doma něco tvoříme, kreslíme si, modelujeme nebo si jen tak hrajeme. No a když děti usnou, tak se vrhám do úklidu.

Photo 10.09.13 16 38 00

Máš nějaký svůj profesní trumf?

Takový úplný profesní trumf zatím ještě nemám, ale třeba jeden z mých životních trumfů je to, že jsem úspěšně vystudovala vysokou školu v hebrejštině zde v Izraeli.  Jinak ráda bych rozjela menší reklamní agenturu, a to by byl asi ten můj profesní trumf.

 

Jak to máš s hlídáním? Přeci jen máš mámu – babičku v ČR… Využíváš služeb nějaké chůvy?

Naštěstí tady bydlí i manželova rodina, takže tu máme alespoň jednu babičku, ta samozřejmě pomůže, když může. Bez babičky bych si to neuměla ani představit.

 

Jak mluvíte doma na děti? Učíš je i česky?

Na děti mluvíme dvojjazyčně. Já česky a manžel hebrejsky. Česky rozumějí skoro vše. A starší mi začíná dokonce někdy i odpovídat česky, ale jen když jsme sami nebo se předvádí. Jinak na mě mluví hebrejsky. Hlavní je, že mi rozumí. Myslím si, že až bude starší, tak pochopí, že znát další řeč je veliká výhoda a sám se rozmluví. Prostě musím mít trpělivost a nepřestávat na něj mluvit česky, někdy je to těžké se udržet na něj mluvit jen česky, protože on na mě mluví hebrejsky a můj mozek mu automaticky odpovídá v hebrejštině.

Malá to má ještě pomíchané, zatím říká pár slovíček, některá jsou česká, některá hebrejská – jaké slůvko se jí vyslovuje jednodušeji,  to prostě používá. Ale ono se jí to srovná. I staršímu se to srovnalo. Bylo to moc vtipné, když byl ještě malý, tak se mu to motalo, a kdo neuměl oba jazyky, tak ten mu moc nerozuměl.

VLUU L100, M100  / Samsung L100, M100

Jak jsi prožívala těhotenství a porody? Lišily se od sebe nějak?

Moje první těhotenství bylo skoro bezproblémové, až na ranní nevolnosti a nesoustředěnost. Ještě jsem studovala a bylo to moc těžké neusínat na seminářích a soustředit se na učení a na zkoušky a tak. Porod už byl horší, rodila jsem strašně dlouho, nakonec mi museli zatlačit shora na břicho, aby vůbec syn vyšel ven. Ještě k tomu mi v děloze zůstal kousek placenty, takže to muselo ven, a to byla nepříjemná zkušenost.

Druhé těhotenství bylo opakem, bylo trochu komplikovanější, asi v druhém měsíci se mi posunula placenta (ano, zas ta placenta), tak jsem hodně krvácela a nesměla jsem dělat nic, jen ležet, než krvácení přestalo a pak jsem si musela dávat pozor, netahat nic těžkého a tak dále. Bohužel když máte doma 19ti měsíční dítě, tak je velice těžké mu vysvětlit, že ho prostě nemůžete zvednout. Ale do práce jsem chodila do konce osmého měsíce.

Druhý porod už byl ale zase jednodušší, hodinu před porodem jsem ještě seděla v restauraci a dojídala dezert, a to už mi bylo trochu podezřelé, že mám nějaké silné „poslíčky“, ale říkala jsem si, že to určitě zas přejde, že jsem jen v 38tt, a že mám čas. No, neměla. Dorazili jsme domů a já jsem si pořád říkala, že to přejde, no nepřešlo, rychle jsem si zabalila tašku, malého poslala k babičce a hurá do nemocnice (tady se rodí v nemocnicích, tak je nepříjemné, když se vracíš potom domů s novorozencem a musíš přejít přes všechny ty nemocné u východu z nemocnice). No přišli jsme na porodní a sestřička – porodní bába (doktoři tu nerodí, když proběhne porod bez komplikací, tak tě ani nepřijdou zkontrolovat, přijdou se na tebe podívat, až když jsi už na pokoji na vizitě) říká: „no vždyť vy už rodíte, rychle jsi vylezte nahoru!“ a za 5 minut byla malá venku.

 

Byl tvůj partner u porodu? Doporučila bys to ostatním párům?

Ano, můj manžel byl u obou porodů. Velice mi pomáhal s komunikací s personálem a vyřizováním všech papírů, tady se to děl až na místě, až když přijedete rodit, tady si nerezervujete místo předem, prostě přijdete až „to“ na vás přijde. Manžel dokonce i trochu asistoval u druhého porodu, ten druhý porod byl tak rychlý! My jsme si totiž chtěli nechat uložit pupeční krev a porodní bába nestihla vyndat a připravit tu úschovnou schránku, tak vypomáhal můj manžel. Oooo, jak já jsem byla na něj pyšná a pořád jsem… ;-) A hlavní je, že se na tom porodním sále necítíte sama a partner je podle mého tou nejlepší oporou.

Photo 29.08.13 11 50 43

 

Jakou radu bys dala svým dětem do života, kdybys mohla jen jednu jedinou?

Buďte sami sebou a užívejte života!

 

Tvůj tip/vzkaz pro všechny SexyMamas?

Nebojte se změn a buďte samy sebou a hlavně SEXY!!! :-)

 

Photo 21.08.13 18 49 10

Share Button

Další podobné příspěvky