home price-tag envelop calendar search cross lock menu

Sexymamas - matky s leskem

Sexymamas logo

Rozhovory

SexyMama Markéta

Rozhovory

Markéta Schilk (32 let), lektorka angličtiny, syn Mario (3 roky)

 

Dlouho jsi žila v zahraničí, svého syna ses však rozhodla vychovat v Čechách. Co tě k tomu vedlo?

Oba dva jsme Češi, tak jsme to tak cítili. Táhlo nás to domů obzvlášť s příchodem dítěte. Chtěli jsme trochu klidnější tempo a nějaké babičky na pohlídání. Londýn je hektický a co si budeme nalhávat, je úžasný, ale hlavně pro bezdětné. Nechtěla jsem platit chůvu, což byla vlastně moje profese a ani jsem si malého nechtěla brát do práce. Tady mám hlídání, bio ovoce a zeleninu ze zahrádky, moc si toho vážím. Celé to vidím jakoby z druhé strany. Vidím věci, které jsem před tím neviděla a vážím si věci, kterých jsem si nevážila. Je to všechno tím, jak vám dítě změní život, posunou se vaše priority úplně někam jinam. Vše má samozřejmě svoje plusy a mínusy. Až syn bude chtít vycestovat, určitě mu nebudu bránit a budu jedině ráda, ale takové dětství ať si prožije tady na vesnici, v kruhu rodiny a přátel.

 

Pracovala jsi i jako certifikovaná chůva, odrazil se britský styl na výchově syna? Jaký je vlastně rozdíl v britské a české výchově?

Pracovala jsem i v Montessori školkách a síti jeslí a školek Bright Horizont. Zásadní rozdíl je v tom, že oni mají opravdu krátké mateřské, tři měsíce nebo šest měsíců a pak musí do práce. Proto tolik chův a jesliček. My v Čechách si absolutně nemůžeme stěžovat ani na výši příspěvků ani na délku mateřské. Máme ji jednu z nejdelších na světě. A pak státní školky. Úplně úžasné, jste třeba šest let s dětmi na mateřské a máte školku zadarmo! Jinde to tak není a české maminky ještě nadávají. Takže bych řekla, že se v Británii dětem méně věnují, ale zato mají chůvy, kroužky a věnují se jim o víkendech na maximum. Já se chtěla dítěti věnovat co nejvíc a co nejdéle, protože právě ve své profesi jsem viděla, jak je to důležité. A jak to letí. Řekla bych, že jsou Britové obecně k dětem vnímavější, podporují bezmezně jejich individualitu. Ale to už začíná i u nás. V čem však mají Češi absolutní mínus, je dětská strava a hlavně pití. Všichni co znám pijí sladké čaje… Málokdo pije vodu. V Británii pijí všichni už od kojenců vodu. To samé ve školách a školkách. Žádné „sladiska“. Můj syn také pije hlavně vodu. A tohle jde opravdu naučit od malička. V tom jsem nekompromisní. A takové ty řeči jako: naše dítě už jí všechno – na to jsem také alergická. Dávat dětem od roku dospěláckou stravu, obzvlášť českou kuchyni, to je katastrofa. A ve školkách a školách to samé, fuj. Děti tu od malička nejsou naučené na ovoce a zeleninu, různé druhy vůbec nejedí. To v Británii se jí spousta ovoce a zeleniny a děti jedí dětskou stravu hodně dlouho. Mají rádi jednoduchost. A tady se obecně míní, že se tam jí nezdravě, přitom u nás je to horší, řekla bych. A kouření v restauracích, že se pořádně nemůžete nikam jít najíst s dítětem, to je také hrůza. V Británii jedí děti hodně zdravě, paradoxně. Češi se drží stereotypu i v jídle. Ale třeba mladé páry v Praze a Brně už se také chovají kosmopolitně a vaří jednoduše a moderně, na vesnicích je to horší. Také bychom měli děti více vzdělávat v poznávání jiných kultur a podobně. To samé platí o studiu cizích jazyků už od mala. Od hodně mala… Čím dříve, tím lépe. A nevymlouvat se na to, že je to brzo. Dítě vstřebává, i když si my myslíme, že nevnímá. Obzvlášť pokud se jedná o druhý jazyk.

 

Jaké byly tvé pocity, když ses vrátila z britské metropole do rodné vesnice na Moravě?

Ze začátku jsem to ani moc nevnímala. Přijela jsem v šestém měsíci těhotenství, a pak ještě letěla zpět do Londýna na 14 dní v sedmém měsíci, takže to bylo takové hektické. Soustředila jsem se hlavně na těhotenství, do té doby jsem totiž pracovala. Pak tedy přišlo veliké vystřízlivění – člověk si to všechno maluje, jak bude konečně v přírodě a s rodinou. Realita je poněkud drsnější. Obzvlášť mentalita lidí, spoustu věcí nikdy nepochopí… Ale nejvíc mě překvapilo, že po deseti letech to není návrat domů, ale příjezd do nové země… A hurá všechno od začátku, jenže jiným způsobem. Podle mě aklimatizace v novém místě pro život trvá alespoň tři roky. Až teď se začínám zabíhat. Lidé na vesnici jsou konzervativní, v názorech, v oblečení, ve všem, ale naučila jsem se to nevnímat a žít si svůj život. Ale spousta lidí nám tu fandí. My žijeme dost alternativně, a to tomu moc nepřidává, člověk si musí vydobýt své místo, ať je kdekoliv na světě. Ale jak říkám, snažíme se žít hravě a zdravě.

1419836_10201777822478540_99077739_n

 

Jaké bylo tvé těhotenství a porod?

No nebylo to tak růžové, jak jsem si původně představovala. Myslela jsem si, že budu cvičit jógu a vznášet se na obláčku. Místo toho jsem lítala ze státu do státu a stěhovala jsem se. Takže to zas tak v klidu nebylo. Ale když pak člověk cítí, jak mimčo kope, to je nádhera. To se mi líbilo nejvíc. Přibrala jsem třicet kilo díky totální změně jídelníčku… Naštěstí už je to dole skoro všechno. Jinak my těhotenství neplánovali, takže to bylo hodně řešení, co vlastně uděláme. Porod byl dlouhý dva dny a skončil akutním císařem. Ale byla jsem vzhůru, nechala jsem si dát jen spinální anestezii, můj manžel tam celou dobu byl a podporovali jsme se navzájem. Pohlaví jsme nevěděli, bylo to překvapení.

 

Máš nějaké mimomateřské aktivity?

Ano, učím angličtinu, dělám překlady a snažím se cvičit pravidelně jógu a čas od času podpořím manžela v DJingu tím, že s ním někam jedu. Ale nějak pracovat musím, sedět bych nedokázala. Soukromé hodiny angličtiny jsou ideální. Člověk ale musí mít hlídací babičku. Jsem toho názoru, že rodiče musí mít také čas pro sebe, aby mohli být dobří rodiče. Měli by chodit ven sami dva a někdy odjet třeba i na týden, hihihihi :)

 

Kdybys mohla synovi dát jen jednu jedinou radu do života, jaká by to byla?

Chovej se k druhým tak, jak chceš, aby se chovali oni k tobě. Zároveň mě ale taky napadá: nad nikým se nepovyšuj a před nikým se neponižuj.

 

Jaké nejraději nosíš oblečení?

Hlavně barevné, vrstvené, Etno styl a mix materiálů.

 

1421424_10201799934791334_2147382896_n

 

Kde ho nejraději nakupuješ?

V tomhle mi teda šíleně chybí Londýn. Ale teda většinou na sobě nosím mix HM, second handů, Sanu Babu a mám velikou slabost pro Desigual.

 

Tvůj vzkaz/tip pro SexyMamas?

Buďte samy sebou a nedejte na lidi okolo! Právě ten váš způsob výchovy je ten správný. Vy nejvíc rozumíte své rodině a svému dítěti. Žádná třetí strana, ať už se jedná o školku nebo třeba prarodiče…

Share Button

Další podobné příspěvky