home price-tag envelop calendar search cross lock menu

Sexymamas - matky s leskem

Sexymamas logo

Rozhovory

SexyMama Veronika

Rozhovory

Veronika Alexová (29), PR a marketing na volné noze, dcera Jasmínka (půl roku)

about.me/veronikaalexova

 

 

Pracuješ v oblasti PR a marketingu, čeho bys chtěla v této práci dosáhnout? Máš třeba nějakého vysněného klienta?

Kdysi jsem chtěla vystoupat po kariérním žebříčku co nejvýše a docela se to dařilo, ale zároveň jsem chtěla dělat spoustu věcí jinak. Bylo úžasné si to dovolit, i za cenu finančních ztrát. Teď opět přichází vzrůstající tendence a já se těším na nové klienty, z oblasti fair trade a organické produkce.

 

Rodila jsi doma. Co Tě k tomu rozhodnutí vedlo a jaké to bylo?

Jsem ten typ, co má husí kůži i v lékárně, takže porod v nemocničním prostředí jsem si vůbec nedokázala představit. Vím, že bych se tam necítila uvolněně – a to je pro zdárný porod velice důležité. Navíc jsem chtěla rodit po svém, v poloze která mi bude vyhovovat, v klidném prostředí, soukromí, intimitě. Celé těhotenství probíhalo výborně, byla jsem velmi aktivní (dokonce více než před otěhotněním) a po fyzické stránce jsem se cítila skvěle. Jasmínka se rozhodla přijít na svět o týden dříve, zrovna když u mne na návštěvě byla maminka a sestřenice. Takže nás nakonec byl plný dům. :) Porod byl nádherný, trval všehovšudy 11 hodin. Jasmínka se narodila bez jakýchkoliv komplikací, byla krásně čisťounká, nepomačkaná… :) Pamatuji si na ty úžasné první momenty, kdy jsme na sebe koukaly a když se poprvé přisála. 3 hodiny po porodu jsem už uklízela koupelnu a na druhý den by nikdo neřekl, že jsem rodila.

 

 

Byl někdo ve Tvém okolí, kdo Ti domácí porod rozmlouval?

Samozřejmě, ale naštěstí se to obešlo bez nátlaku. Spíše se jen koulelo očima a zvedalo obočí a občas někdo prohlásil, že jsem blázen. Moc bych si přála, aby lidé začali v podobných situacích myslet pozitivněji, a namísto neustálého opakování, co všechno se může stát, spíše ženu podpořili milými slovy. Myslím si, že tohle sýčkování je typická česká vlastnost, kterou bychom se měli učit nahradit pozitivním přístupem. Ony ty řeči kolem a i nevyslovené myšlenky totiž působí na druhého více, než si myslíme.  A u těhotné ženy to může být katastrofální, pokud si je bere osobně.

1

 

Jakou máš zkušenost s pediatry? Přece jen nejsi typicky „poslušná“ maminka – rodila jsi doma a navíc ses rozhodla dítě neočkovat… 

S naší pediatričkou procházíme úsměvnými situacemi. Byla překvapená a trochu vyděšená, když jsme za ní přišli na kontrolu s 2 denním miminkem, protože se s nikým podobným zatím nesetkala. Vždy komentuje Jasmínčiny plínky, protože k ní nechodí žádná maminka, která by látkovala. Vlasně ji tak trochu rozšiřujeme obzory. Zatím se zvládáme vždy domluvit, vidí že je naše dcera v pořádku a krásně prospívá. O očkování jsme spolu mluvili krátce, je jí jasné, že naše rozhodnutí nezlomí a ví, že je zbytečné se kvůli nám nervovat. :)

 

Proč ses vlastně rozhodla neočkovat?

Problematice očkování jsme s mužem věnovali opravdu hodně času a rozhodli jsme se na základě dostupných informací ohledně historie vakcinace a aktuálního složení vakcín. Tady bychom si mohli povídat hodiny a hodiny… Samozřejmě, že v momentě, kdy bychom cestovali do rizikových destinací, tak bychom ochranu řešili. Ale i tehdy spíše homeopatickou cestou.

 

Po látkových plenách jste přešli na bezplenkovou metodu. Jaký je hlavní důvod? Ušetřit za pleny, šetřit životní prostředí nebo naučit dítě být co nejdřív bez plen?

Já jsem měla takový plán – několik měsíců používat látkovky a pak bezplenkovku zkusit, ale moc jsem tomu nevěřila. Nakonec se tato metoda ukázala jako velice jednoduchá a zábavná, a hlavně fungující! Určitě je to velice ekologické, spotřeba je 3x menší, pračka si oddychne a já ušetřím čas, který jsem věnovala řešení problému pokakaných plínek. Šetření by bylo na místě, pokud bychom předtím používali jednorázovky. Takhle máme nakoupenou výbavu látkovek, které se alespoň tolik neopotřebují a budou k dispozici i pro další dítě.

 

Jak to v praxi s tak malými dětmi probíhá? 

Ona „bezplenkovka“ neznamená, že jsme plenky schovali do krabice. Protože miminka vylučují téměř nepřetržitě, tak se nedá 100% vše vychytat. My jsme teď tak na 70%, ale i tak je úspora viditelná. Jasmínka si dokáže krásně říct, když potřebuje. Začne kňourat (odlišné kňourání od hladového) a má vyčítavý pohled. Během rozbalování plíny ji říkám, ať se to pokusí vydržet a pak ji podržím nad nočníčkem (což může být jakákoliv miska). Vtipné je, když jsem zabraná do nějaké práce a její signály zachytím později – když to vydrží, tak mi nad nočníkem pořádně vynadá. :) Díky „bezplenkovce“ už nemáme ubrečené miminko, naopak jde vidět, jak je spokojená a nadšená.

2

 

Jsi vyznavačkou kontaktního rodičovství. V čem je rozdíl od běžných přístupů?

Jak už název vypovídá, rodič je s dítětem ve větším kontaktu. Spíme spolu v posteli, nosíme v šátku/manduce, kojím kdy si malá řekne, teď přibyla bezplenkovka. Jde o to dopřát dítěti takovou míru pozornosti a tělesného kontaktu, jakou samo vyžaduje. Až svou potřebu nasytí, samo to začne omezovat. Absolvovala jsem několik seminářů a rituálů, při kterých jsem zjistila, kolik lásky mi chybí a jak se to projevuje v mém vztahu s rodiči. V dospělosti je pak složitější tuto lásku takzvaně „dosytit“, mateřská náruč se zkrátka nedá nahradit a my pak její absenci přenášíme i do mezilidských vztahů.  Když si představím, jaká pravidla ještě donedávna platila ohledně frekvence kojení a mazlení se, je mi jasné, proč tolik lidí nemůže fungovat ve zdravém partnerství.

 

Jaký máš názor na chůvy a paní na hlídání?

Už teď přemýšlím, kde dobrou chůvu najdu! Od září budu muset více pracovat (bohužel jsem musela nastoupit na ten nejméně výhodný druh rodičovské), Jasmínka už bude řádné batole, takže mě zřejmě čekají přijímací pohovory… :) Myslím si, že v momentě, kdy už není dítě výhradně kojené (tím myslím doporučovaných 6 měsíců), je pro ně prospěšné, když je v kontaktu i s jinými osobami po delší dobu. V přírodních společenstvech děti hlídají tetičky a babičky, aby matky mohly vykonávat to, co potřebují.

 

Jak relaxuješ?

Prací na zahradě. To byl také důvod stěhování z Prahy na venkov – chtěli jsme velkou zahradu pro organické pěstování. Takže ve volných chvílích (kterých je poskrovnu) sázím, přesazuji, zalévám a při tom všem těm rostlinkám povídám, co z nich pak dobrého uvařím. :)

 

O čem sníš?

O koláčích i bez práce!

 

Tvůj vzkaz/tip pro SexyMamas:

Jdetě za svými sny, realizujte své touhy, i když se to zpočátku zdá nemožné a někdy to i bolí. A nenechte se zmást tím, co se říká, často to jsou nesmysly!

3

Share Button

Další podobné příspěvky