SexyPapa Ondřej | SEXYMAMAS home price-tag envelop calendar search cross lock menu

Sexymamas - matky s leskem

Sexymamas logo

Rozhovory

SexyPapa Ondřej

Rozhovory

Ondřej Pýcha (38 let), fotograf, syn Nathan (2 roky)

 

Ahoj Ondřeji, co je u tebe nového?

Jelikož je říjen, tak je taková hlavní sezona pro fotografy co se týče práce. Finišuji na pár rozdělaných kalendářích – jeden pro Sport Invest, kde fotím různé sportovce, dále jsem fotil hokejovou Slavii, fotím hokejovou Spartu (což je teda vtipné, ale budeme říkat, že jsme profíci J ). Zároveň do toho dělám věci kolem hudby – fotil jsem třeba desku Karlu Gottovi, která vyjde na konci října. To bylo hrozně fajn, protože jsme fotili v nádherné vile v Tróji. A také jsem fotil obal desky zpěvačce Lenny v Londýně.

A co se týče soukromí – před 14 dny jsme měli velkou sešlost, protože syn oslavil druhé narozeniny.

Jsi úspěšný fotograf a máš plné ruce práce. Jak zasáhlo otcovství do tvého profesního života?

Dobře, překvapivě. Jsou totiž momenty, kdy je toho na člověka hodně a potřebuje si takzvaně vypláchnout mozek a ještě před několika lety bych si ho vyplachoval úplně jinak než teď. Teď když mi zbyde jeden nebo dva dny volna, tak jedu za synem. Člověk se s ním zklidní, dobije a nezůstane po tom dni volna ničím zanesený. Naopak dostane jen tu pozitivní energii.

Jak a kdy ses vůbec dostal k fotografii?

Fotím od 13 let, kdy jsem si půjčil tátův fotoaparát. Máma mi řekla: „zkus to, za chvíli budeš podávat přihlášku na střední školu a možná by to mohla být možnost, kam by ses mohl vydat.“ Tím měla na mysli vyzkoušet střední průmyslovou školu grafickou obor fotografie. A jelikož mě ještě naši dobře navedli a řekli ať zkusím fotit věci, co mě baví (což byla hudba a sport), tak bylo rozhodnuto velmi záhy.

 

Fotíš spoustu zajímavých lidí (sportovce, umělce, hudebníky…) a nyní hlavně reklamu. Co byla pro tebe asi nejzajímavější zakázka, na kterou nikdy nezapomeneš?

Tak jak to v životě bývá, jsou to takové ty první zlomové věci. Pamatuji si na svoji první publikovanou fotku, což bylo v časopise Rock and Pop a mám pocit, že to bylo z koncertu Mission. Dále první obal kapely, což byli punkoví Plexis, kteří mě někdy v 15 letech zaklepali na rameno. To se pohybujeme v devadesátých letech. Zároveň mě v 15 letech oslovilo BRAVO, jestli jim nechci fotit dvě české stránky, což mě strašně dostalo, protože pár let zpátky jsem tenhle časopis chtěl jako každý dovézt zvenku J Prvních pět let jsem fotil hlavně chlapské kapely.

V roce 1996 u mě nastal zlom, kdy si mě k sobě připustila Lucie Bílá a udělala ze mě na pár let svého dvorního fotografa. To mně hodně otevřelo dveře do showbusinessu a dál.

Pak bych ještě jako zlomovou považoval svoji výstavu v roce 2003, kde jsem vystavoval fotky známých lidí. Mám pocit, že pak už se to nějak pustilo tím směrem, kde jsem dneska.

 

Někde jsi uvedl, že jsi „nejpyšnější“ na fotku Alanis Morrisete. Proč? Pověz nám o tom něco!

Tak tahle informace je z roku 1996 J Nevím, jestli jsem na ní nejpyšnější, ale je to fotka, která nejvíc prorazila do světa, protože si jí Alanis vybrala na přebal svého DVD ke koncertnímu turné. Bylo to v době, kdy byla na vrcholu a byla také nejprodávanější zpěvačkou. Tu fotku odkoupilo její vydavatelství, které tehdy vlastnila Madonna, jako oficiální PR fotku, takže se objevovala po celém světě.

Vše vzniklo tak, že Honza Dědek s ní měl domluvený rozhovor na Pink Popu v Holandsku a já jsem tam byl čistě jako fanoušek, který veze Honzu na rozhovor s tím, že si říká: nikdy nevíš. No a „nikdy nevíš“ se naplnilo. Ona přišla na rozhovor a ten den nepočítala s žádným focením, protože měla před koncertem a ani focení dělat nechtěla. Nakonec nevím ani proč, ale kývla. Já jsem měl ale ty nejhorší podmínky – neměl jsem světla, jen tmavé lobby hotelu a venku pršelo. Pamatuji si, že jsem jí vytáhl ven na lavičku pod nějakou markízu. Ani jsem jí nepoznal – měla vlasy do culíku a brýle, které u ní nebyly běžné. Na tu fotku si to ale nechala a možná proto se jí pak líbila, jelikož byla hodně civilní a nepřipravená. Zkrátka úplně jiná než její ostatní fotky.

 

Mohou se ve výsledné fotce odrazit sympatie/antipatie k člověku, kterého zrovna fotíš?

Energie se určitě odrazit může. My fotografové máme tu výhodu, že když s námi jde někdo na plac, tak se nám odevzdává dobrovolně. Tam se dá předpokládat, že ani jedna strana nebude proti té druhé nějak startovat J Ale jako všude se pozná, jestli jste na stejné vlně a jestli si rozumíte. Ve světě se mnohem déle a pracněji vymýšlí  koncept a image například nějaké kapely, nebo jak má vypadat obal. Tady je to hodně o improvizaci, což je samozřejmě dané i díky rozpočtu a spíše se vyhledává rukopis fotografů, než nějaký jasný koncept. Je to zkrátka jiný přístup a neříkám, že lepší nebo horší.

 

Máš dvouletého syna, který žije se svojí matkou v Bratislavě. Jak zvládáte vzájemný kontakt?

Jezdím tam maximálně po dvou týdnech, ale někdy mi to nedá a snažím se za ním jezdit častěji. Naštěstí na Slovensku občas i pracuji, takže se to někdy dá spojit s prací. V podstatě jakmile mi zbyde volný den, hned jedu za ním. Trávíme i společné dovolené, dá se tedy říci, že jsme našli s jeho maminkou dobrý způsob v komunikaci. Těším se a doufám, že si ho budu moct brát brzo i do Prahy.

Photo 14.10.13 11 45 49

Co myslíš, jaký jsi otec?

Asi je vám jasné, že když člověk přijede natěšený a má na něj pár dní, tak v ten moment maximální J Ani minutu mě tak nezajímá nic jiného, což může být i trochu nefér, když to vidí okolí. Mně nevadí ani to vstávání J Nejsem ale po ruce pořád. Zjednodušeně řečeno tedy částečně hrozný a částečně dokonalý.

 

Staráš se o něj úplně sám, když je u tebe? Jak to spolu sami zvládáte?

Na Slovensku během společných dní jsme spolu sami, tak se dá říct, že všechno zvládám. Mám tu výhodu, že má minutové biorytmy – v poledne si jde lehnout a neodmlouvá a to samé platí i večer. To může být pro táty asi nejtěžší věc – zklidnit dítě do stavu uspání.

 

Byl jsi u porodu? Jaké z toho máš pocity a doporučuješ to i ostatním nastávajícím otcům?

Stoprocentně doporučuji! Hned v tom okamžiku je navozené pouto mezi rodičem a dítětem. Rodili jsme nad ránem a já šel pak po dvou hodinách spánku na plac, ale necítil jsem žádnou únavu – je to největší zážitek!

Malý měl komplikaci po porodu, protože vdechnul vodu, takže jsem byl i u okamžiku, který byl divoký, museli mu dávat masáž hrudníku. Rozdýchali ho do minuty, ale ta minuta, kdy ti skáčou po hrudníku dítěte byla nekonečná. V Motole ale byli všichni skvělí a profesionální. Od tohoto momentu si nedovedu představit rodit doma. Ale i přesto to chlapům doporučuji, protože na to není slov.

 

Co se ti líbí na ženách?

Mně se líbí soběstačnost. Nesmí být puťky. Mám rád výrazné ženy a to myslím celkově, nejen vizáží. Líbí se mi, když se o sebe umí sami postarat. Ne, že bych se nechtěl postarat sám, ale dělá mi dobře, když mají svůj život. Také mám rád na ženách citlivost, což by se zdálo, že se může s tím předchozím popírat, ale není to tak.

 

Jaký máš názor na matky, které jdou dobrovolně po pár měsících do práce?

Rozhodně to neodsuzuji a je to stejné jako s námi muži. Myslím si, že na tohle mají oba stejný nárok a je to svobodná volba. Chtě nechtě máma do práce někdy musí a nikde není psáno, jestli je správné začít pracovat v šestém nebo dvanáctém měsíci věku dítěte. Samozřejmě čím déle, tím je to asi větší plus pro dítě.

 

Jakou radu bys dal svému synovi do života, kdybys mohl jen jednu jedinou?

Aby si slušnou cestou šel za svým.

 

Máš nějaký vzkaz pro SexyMamas?

Sexy vyváženost – ten nejlepší koktejl všeho J Ať dělají cokoli ať už s dětmi nebo v práci, aby neměly pocit, že jim něco jiného utíká. Aby si mohly dopřát ten pocit, že je to v ten moment tak správné. Že to můžou dělat naplno a že jim nikde jinde nic neutíká. To platí nejen pro Mamas ale i pro Papas. Pokud člověk dělá věci s citem, rozumem a správně, tak s ním pak ani nešijí čerti, že by měl někde dělat něco jinak a že někde něco chybí.

 

Photo 14.10.13 20 15 06

Share Button

Další podobné příspěvky