home price-tag envelop calendar search cross lock menu

Sexymamas - matky s leskem

Sexymamas logo

Zápisky

Slow Life

Zápisky

Nedávno jsem byla na vlasech v salonu našeho kamaráda Michala Zapoměla a dostal se mi tam do ruky nový Harper′s Bazaar. Se zájmem jsem se začetla do článku věnovanému trendu „Slow Life“, tedy pomalejšímu životnímu stylu. Od té doby mě toto slovní spojení pronásleduje den co den. Vlastně i tehdy v kadeřnictví jsem zjistila, že tuto cestu si tak trochu možná zvolil i sám Michal.

Když se nad tím tak zamyslím, občas jsou dny, kdy vstanu o dost dřív, protože nemůžu dospat z pocitu, že „dnes zas nestihnu všechno, co potřebuju“. Vstávám s tím, co všechno musím v ten den udělat a usínám s pocitem, co všechno jsem nestihla a co tedy budu muset udělat zítra. Do tohoto svého stresového kruhu pak nevědomky zatahuji i děti, protože už od rána spěcháme. „Dělej, rychle se nasnídej! No tak, oblíkej se, nebo to nestihneme….“ A nervozita je nakažlivá.

Někdo tak žije den co den… A vychováváme tak i své děti. Už od malička jsou vedeny ke spěchu, navíc tlačíme na dobré výsledky ve škole, ve sportu, děti cestují z kroužku na kroužek v doprovodu uhoněné matky. Učíme je tak žít hekticky a hnát se za úspěchem, penězi a nevím čím ještě. „Když se budeš špatně učit, nic z tebe nebude!“ Neměli bychom je spíš učit, že zdraví je nade vše? Že to se za peníze a úspěch nekoupí? Že spokojený život nemusí být tam někde na vrcholu, ale je hlavně o tom, mít kolem sebe milující lidi, na které je také třeba mít čas?

Včera jsem pro změnu na Seznamu zahlédla článek o tom, že se po letech v ČR zvedla úmrtnost. Na vině je prý hlavně rakovina a nemoci srdce a plic. Rakovina a nemoci srdce často souvisí se stresem a s životním stylem vůbec…

Nedávno mi má téměř sedmiletá dcera v rozčilení vmetla do tváře, že pořád jen chodím na castingy, protože chci jenom prachy (vydělávám si hraním v reklamách). Přestože vím, že mi Viktorka trochu křivdila, protože nepracuju zas až tak často, donutilo mě to zamyslet se… Možná příliš nadsazuji peníze, často o nich před dětmi mluvím a dávám jim tak větší váhu.

Doba je hektická, peníze jsou bohužel důležité, ale je také důležité držet se priorit jako je zdraví a čas na rodinu a blízké za každou cenu. Život je tak strašně krátký a o dětství ani nemluvím! Zkuste si třeba představit, co byste chtěli, aby si jednou vaše děti pamatovaly z dětství. Nebo možná svou oblíbenou vzpomínku z dětství…

U mě je to, když jsme se přestěhovali na vesnici, kde bydlela babička s dědou a moje sestřenice. Máma myje okna v obýváku a zpívá mi u toho, já sedím na srolovaném koberci, koukám na ni a chvíli poslouchám a chvíli tančím, smějeme se… Vzpomínám si na to, jak mi takhle usměvavá a zpívající pro mě, přišla krásná. Nejkrásnější na světě! Nebo když jsem chodila ze školy za tátou do práce do dílny a hrála si tam s pilinami a se sestřenicemi, protože pracoval u strýce. Nebo když jsme ještě v Přerově chodili na most krmit racky. Nebo na návštěvě u tety, jak si prohlížím vinylové desky za zpěvu Lenky Filipové a máma s tetami si důvěrně povídají a hihňají se. Nebo jak jsme chodili na houby a pak natěšeně čekali, až je máma připraví. Prostě mé nejšťastnější vzpomínky z dětství mají všechny jedno společné – pohodu, klid, čas strávený s rodiči a rodinou… Proto mějte vždy na paměti, že to vy tvoříte vzpomínky svých dětí a jejich pohled na svět…

Ivuš

Share Button

Další podobné příspěvky